Jaká bude energetická budoucnost Evropy a Česka?

V Kině Přítomnost v Praze se v úterý 22. června 2021 uskutečnila konference věnovaná plánům na udržitelnou energetiku v evropském i českém kontextu. Využití energetických technologií budoucnosti reflektovali ve třech tematických blocích zástupci nejen z politické a akademické sféry, ale byly představeny i konkrétní příklady z praxe. Konference se konala pod záštitou místopředsedy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny PČR Mariana Jurečky.

V první části shrnuli analytik Dimitar Lilkov a člen Bavorského zemského sněmu Martin Huber zásadní kroky pro energetickou budoucnost z evropské, stejně jako německé perspektivy. Marian Jurečka akcentoval zejména nutnost vzdělávání v této oblasti: „Dnešní žáci a studenti budou v budoucnu investory a spotřebiteli, na to nesmíme zapomínat,” uvedl Jurečka. Kristina Zindulková navíc do diskuze přinesla kontext spravedlivé transformace napříč regiony České republiky, protože zde jsou v současné době výrazné rozdíly.

Druhý a třetí panel byly zaměřeny na konkrétní příklady z oblasti moderní energetiky nejen v českém kontextu. Elektromobilita, její přínosy i otazníky s ní spojené, stály v centru diskuze druhého panelu. Perspektivu automobilového průmyslu a strategie ŠKODA AUTO představil Rudolf Matúš, který zároveň akcentoval, že „bude důležitá i rekvalifikace stavebního zákona, což ovlivní další možnosti budování dobíjecích modulů pro elektromobily.” Naopak pohled českého státu zde rozvedl Martin Voříšek, zastupující MPO ČR. Současnou praxi a zkušenosti s elektromobilitou, stejně jako realitu dobíjení baterií doplnil výkonný ředitel Asociace pro elektromobilitu ČR Lukáš Hataš. Konečně evropskou perspektivu, stejně jako světový kontext elektromobility reflektovala Lucie Beaumel, která vede kancelář European Green Vehicles Initiative v Bruselu.

Závěrečný blok byl věnován alternativním zdrojům v jaderné energetice ve srovnání s konvenčními jadernými elektrárnami. Perspektivu státu a omezení při budování malých modulárních reaktorů v současné době uvedla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Marek Ruščák z Centra výzkumu Řež tyto technologie a jejich vývoj v českém kontextu blíže popsal. “Jaderný sektor se jednoznačně musí vyvíjet a já mohu z naší zkušenosti potvrdit, že se tak děje,”, uvedl Ruščák. Vladimír Wagner z AV ČR doplnil, že u modulárních reaktorů stále schází komerční modely a jejich distribuce je tak prozatím omezená. Bývalý generální ředitel ČEZ a zmocněnec vlády pro jadernou energetiku Jaroslav Míl podtrhl potenciál zapojit se do mezinárodního systému výstavby modulárních reaktorů nejen v evropském, ale i světovém měřítku.  “Pokud opravdu chceme něco změnit, tak se do budoucna vyhněme ideologickým pohledům a prosazujme místo toho perspektivu, která respektuje ekonomická pravidla i životní prostředí a udělejme tak něco, co skutečně přinese prosperitu pro další generace,” uvedl Míl v závěru svého vystoupení.

Kompletní program konference můžete najít zde.

Konferenci uspořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku ve spolupráci s Wilfried Martens Centre for European Studies a Nadací Hannse Seidela v České republice.