Křesťané jsou nejpronásledovanější skupinou na světě

V Praze se už podruhé konala konference s názvem Pronásledování křesťanů ve světě: fakta a svědectví. Nabídla evropský pohled na krizové oblasti, a také svědectví z několika zemí, kde je perzekuce křesťanů na denním pořádku. Co do počtu případů je křesťanství nejpronásledovanějším náboženstvím současného světa. 

V Brožíkově sále Staroměstské radnice se 16. listopadu 2018 konala už podruhé konference o pronásledování křesťanů ve světě. Pořádal ji Pavel Svoboda, europoslanec za KDU-ČSL/ELS (Evropskou lidovou stranu), ve spolupráci s Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku (IKDP) a moderoval Daniel Raus.

K důležitosti daného tématu Pavel Svoboda uvedl: „Křesťané jsou nejpronásledovanější skupinou na světě. Pronásledováním prochází podle různých organizací 200 až 600 milionů křesťanů v asi 140 zemích světa. Je proto ironií, že se ve společnosti a v médiích tak málo mluví o natolik masivním pronásledování pro víru, jež zakouší tak velké množství křesťanů po celém světě. Pevně doufám, že byla tato konference přínosem do diskuze“.

Konference se skládala ze dvou panelů. První nesl název Fakta a promluvili v něm ministr zahraničních věcí a zahraničního obchodu Maďarska Péter Szijjártó, ředitel francouzské pobočky organizace Open Doors Michel Varton a pomocný biskup pražský Václav Malý. Prezentovali aktuální fakta o situaci křesťanů v různých částech světa. Soustředili se i na otázku účinné pomoci postiženým.

Maďarský ministr Szijjártó představil vládní program na podporu pronásledovaných křesťanů s názvem Hungary Helps. Evropa podle něj nesmí zapomínat, že její základ je v křesťanství. Zdůraznil, že „Evropa bude opět silná, pokud ji budou tvořit silné státy, hrdé na své dědictví a křesťanství.“

Podle Michela Vartona existují dva typy perzekuce křesťanů: „Pronásledování v podobě násilí, což je typ, který lze jednoduše komunikovat prostřednictvím médií, protože fyzické násilí je neakceptovatelné. Druhý typ perzekuce je ale neviditelný a těžko se proti němu bojuje. Jde o neustálý tlak, který nemusí být spojen s fyzickým násilím.“

Ve druhém panelu s názvem Svědectví vystoupili „sestra Peony“ z Číny, nigerijský profesor teologie Yusufu Turaki a pákistánský biskup Azad Marshall. Na konkrétních číslech a příbězích ilustrovali mimořádně složité postavení tamních křesťanů. Ke zlepšení situace by podle nich přispěla jasnější politika evropských zemí, jež by se měla více zaměřit na ochranu křesťanských menšin v ohrožených regionech.