Odborný seminář „Stříbrná ekonomika: jak podpořit potenciál a zaměstnávání lidí 55+“

Dne 19. února 2020 se v Konírně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR uskutečnil v rámci série kulatých stolů odborný seminář na téma „Stříbrná ekonomika: jak podpořit potenciál a zaměstnávání lidí 55+“. Pořádal ho poslanec a místopředseda Výboru pro zdravotnictví a člen Výboru pro sociální politiky PSP ČR pan Vít Kaňkovský ve spolupráci s Chartou Diverzity, Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku a Nadací Konrada Adenauera.

V úvodu semináře Vít Kaňkovský osvětlil, že se setkával s problematikou zaměstnanosti osob v předdůchodovém věku již ve své ordinaci ortopeda, vzpomněl, nakolik se mu takové osoby svěřovaly. Pokud osoba ve věku kolem 55 let ztratí práci, novou nalézá výrazně déle, a čím déle je bez zaměstnání, o to náročnější je pro ni novou práci najít. Nezaměstnanost v předdůchodovém věku se bohužel odráží velice i na výpočtu výše následného starobního důchodu. Dopady má takováto situace mnohé – pro stát i pro občany, ekonomické, ale i sociální a zdravotní. Vyjmenoval bariéry na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců a pozastavil se nad vývojem zdravotního stavu osob po 50. roce věku – zvyšují se predispozice zdravotních omezení, na základě jichž může docházet ke snížení pracovní schopnosti, jejíž míra je však často velmi složitě posouditelná. ČR má významné rezervy v zaměstnávání osob se zdravotním handicapem, je proto třeba vyšší míra flexibility zaměstnavatelů, podpora zkrácených a flexibilních úvazků, změna koncepce bezpečnosti práce v ČR a mj. i prevence syndromu vyhoření. K tomuto je třeba nejen opatření ze strany zaměstnavatelů, ale i ze strany státu.

První panel se věnoval práci jako součásti kvalitního života ve stáří a měl za úkol osvětlit, proč podpořit zaměstnávání lidí 55+. Svým video-příspěvkem vystoupila socioložka FSS Masarykovy univerzity Brno paní Lucie Vidovićová. Upozornila mj. na to, že na základě věku dochází k diskriminaci dvakrát více než na základě pohlaví, kterému je však věnována mnohem vyšší publicita, a věková diskriminace, že se objevuje dvakrát: v nízkém věku (do 30 let) a vysokém věku (od 50 či 55 let). ČR drží celoevropský prim v diskriminaci věkové skupiny 55+. Věk pak nemusí hrát roli v zaměstnání, ale při přijímacím řízení, při snižování stavu, povyšování na pozice, … Dále vystoupil pan Filip Pertold, výzkumný pracovník think-tanku IDEA při CERGE-EI. Ten kromě zmínění zajímavých faktů a grafů o zaměstnávání osob v předdůchodovém věku také poukázal na to, že dle dat ČSSZ v roce 2018 odešlo do důchodu nejvíce mužů ve věku 63 let, tj. jakmile na starobní důchod měli nárok, tj. dosáhli důchodového věku, a upozornil, že není žádný racionální ekonomický důvod pro odchod z trhu práce při dosažení důchodového věku. Ačkoli mají lidé v předdůchodovém věku vizi, že ještě v důchodovém věku budou pracovat, když onoho věkového mezníku dosáhnou, realita je jiná a ekonomicky aktivní zůstává menší množství osob, než to plánovalo. Samozřejmě to nemusí být jen z rozhodnutí zaměstnance. Nicméně bychom lidi měli na trhu práce udržovat déle, také aby do důchodu odcházeli pozvolna. Poslední panelistkou byla ředitelka krajské pobočky Praha Úřadu práce ČR paní Iva Merhautová, která dříve působila i jako náměstkyně na MPSV ČR, kde do její kompetence spadalo i vyplácení důchodů. Paní Merhautová vyzdvihovala zkušenosti osob 55+, jejich zažitý pracovní rytmus, motivaci pracovat a další, čím jsou pro zaměstnavatele velkou výhodou. Zároveň ale zmínila palčivý problém takovýchto osob, které se stávají tzv. sendvičovou generací, kdy se mnohdy ještě musí starat o své děti, zároveň už ale o své stárnoucí rodiče a často se v tomto věku zároveň stávají prarodiči. Zdvihla již v úvodu zmiňovaný fakt, že čím déle jsou osoby evidované na ÚP ČR, tím déle trvá jejich další umístění na trhu práce. Upozornila ale, že v ČR máme v rámci EU nejvyšší délku doby pojištění potřebnou pro nárok na starobní důchod (např. v Nizozemí a Belgii mají systém jiný a tedy požadavek na pojištění v délce 0 let; v Německu je požadavek 5 let) – vyzvala k zamyšlení, tím spíš v dnešní době volného pohybu osob.

Ve druhém panelu, který se zabýval tím, jak podpořit stříbrnou ekonomiku, vystoupil kromě poslance Víta Kaňkovského i programový ředitel Byznysu pro společnost pan Pavel Štern a právnička Odborového svazu státních orgánů a organizací paní Šárka Homfray. Moderátorka paní Jana Niedermeierová podněcovala diskuzi, v níž zaznělo, že je třeba pomáhat i zaměstnavatelům, kteří např. poskytují částečné a flexi úvazky – z výzkumu think-tanku IDEA asi před 2 lety vyplynulo, že by při určitém procentu ani stát netratil na tom, kdyby byli např. menšími odvody zvýhodňováni a odměňováni zaměstnavatelé, kteří by zohledňovali péči zaměstnanců o děti apod. Pan Štern opakovaně vyzdvihoval dánský systém tzv. Flexicurity, v němž se dánští zaměstnanci nemusí bát změny práce. Co se osob v před- a důchodovém věku týče, kdyby byla vyšší bonifikace zaměstnanosti v důchodovém věku bez pobírání starobního důchodu, lze předpokládat, že by bylo méně osob, které v důchodovém věku volí ke mzdě pobírat i starobní důchod, což by bylo méně náročné a vhodnější pro celou ekonomiku. V dnešní době lidé raději začnou pobírat starobní důchod a k němu si případně přivydělávají i proto, že pro osoby s vyššími příjmy je při nástupu do důchodu citelnější právě rozdíl na příjmové straně. Je nutné jakýsi koš možností pro osoby 50/55+, z něhož by mohli vybírat, aby jim nevycházelo lépe jít do předčasného důchodu, řešit už nyní, neboť mnozí se děsí návratu ekonomické krize, kterou v roce 2008 zažili a díky níž tehdy skončili na ÚP, a raději než aby riskovali opětovnou evidenci na ÚP, by šli do předčasného důchodu.

V závěrečném, třetím panelu vystoupili zástupci zaměstnavatelů, kteří se mohou podělit o dobré zkušenosti v podpoře a zaměstnávání osob 55+ u nás i v zahraničí. Za společnost LEGO tak vystoupila paní Jitka Piňosová, Senior Corporate Counsel Legal EMEA, dále personální ředitelka TESCO Stores ČR paní Daniela Hrbková, Head of HR Management společnosti HOCHTIEF CZ paní Kateřina Kopecká a CEO ČSOB Penzijní společnosti a výkonný ředitel investic skupiny ČSOB pan Martin Vašek. Po úvodních prezentacích jednotlivých zástupců diskuzi vedla a podněcovala paní moderátorka, která následně stejně jako v předchozích panelech dala prostor i dotazům z publika. Všichni zástupci se shodli, že je důležité pečovat o své zaměstnance, vyzdvihovali loajalitu svých zaměstnanců opětovanou zaměstnaneckými benefity a průběžným dalším vzděláváním zaměstnanců podporovaným zaměstnavatelem. Zástupkyně společnosti Tesco opakovaně zmínila, že bez zaměstnanců – osob 55+, stejně tak jako bez poskytování home-office, zkrácených a sdílených pracovních úvazků by jejich společnost nemohla fungovat, neboť se musí přizpůsobovat trhu a mj. tedy i poptávce zákazníků, kteří chodí nakupovat v ranní a večerní špičce, což by 12hodinový režim na bázi krátkého a dlouhého týdne neustál. Ve spojitosti s tímto zazněla i zkušenost ze zdravotnictví, že pro starší zdravotní sestry by bylo vhodné zavést kratší než běžné 12hodinové směny, což je však pro nemocnice administrativně velmi náročné, ale v dnešní době, kdy zaměstnavatelé bojují o každého zaměstnance, by jim i to mělo stát za to. Opět z toho vyplývá nutná součinnost státu, snížení administrativní náročnosti, jisté potřebné zvýhodňování zaměstnavatelů, … Zaznělo však i to, že moudře uvažujícím zaměstnavatelům se investice do takovéhoto režimu vyplácí a vyplatí, a tak zkrácené úvazky poskytují už nyní a nečekají na úpravu legislativy. I proto, že i mladší dnes vyžadují flexibilní úvazky a nechtějí pracovat ve stereotypním režimu pondělí–pátek 8–17 hod., a to i proto, že faktor času má jinou hodnotu a už ne vždy platí, že člověk pracující 40 hod. týdně odvede reálně více práce než osoba pracující třeba 20 hod. týdně. Samozřejmě se téma stočilo i na menší zaměstnavatele a řešily se rozdíly mezi jednotlivými odvětvími – v bankovnictví je více flexibility oproti třeba školství, které je dopodrobna řízeno zákony apod. Shoda padla na tom, že se o alternativních způsobech a o zaměstnávání osob 55+ musí mluvit, protože i dobré příklady táhnou, a chybí-li vůle zaměstnavatele, nezmůže s ním nikdo nic; zároveň ke změnám že musí legislativci přistupovat citlivě a zaměstnavatelům musí být ponechána v mezích legislativy volnost.

Pozvánku včetně podrobného programu najdete zde.

Tiskovou zprávu z odborného semináře najdete zde.

Záznam celého semináře můžete zhlédnout na těchto odkazech: první část a druhá část.