Právní stát v Evropě

V Masarykově koleji v Praze se v pátek 22. 10. 2021 uskutečnila konference věnovaná otázkám vlády práva neboli právního státu v Evropě a České republice. Ve třech tematických blocích diskutovali o současném dění i možných budoucích výhledech nejen zástupci politické a akademické sféry.

První tematický blok byl věnován samotnému vymezení vlády práva a jejímu významu pro EU. „Ve 20. století jsme viděli, že zákon může být nejhorším nástrojem tyrana. Ale současně již od antiky víme, že jenom právem a jenom zákonem lze konstituovat lidskou svobodu,“ konstatoval v úvodní, příspěvku profesor práva na univerzitě v Cardiffu Jiří Přibáň. Perspektivu rozhodování institucí EU v minulosti i současnosti připomněl bývalý předseda Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu Pavel Svoboda. Pohled na politický rozměr unijních rozhodnutí následně akcentoval výzkumný pracovník Wilfried Martens Centre for European Studies Angelos Chryssogelos. A na principiální problematické momenty ve fungování právního státu v České republice odkázala bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu ČR Ivana Janů.

Hned na úvod druhé panelové diskuse náměstek ministra zahraničních věcí ČR pro řízení sekce právní a konzulární Martin Smolek uvedl, že právní stát v evropské legislativě není přesně definován, a proto je potřeba k hodnocení sporných bodů přistupovat citlivě. Ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál směřoval svůj příspěvek k reflexi konkrétních politických dopadů kritických momentů právního státu V Evropě ve vztahu k České republice. Jana Plaňavová-Latanowicz z Varšavské univerzity se pak zaměřila na představení nejen právního ukotvení nedávných rozhodnutí polského Ústavního tribunálu, ale i na zhodnocení společenských nálad v současném Polsku. „Chci zde říct, že my k těmto konfliktům jako Komise přistupujeme jako ke striktně nepolitickému tématu – jako k tématu, které nemá znát ideologii,“ zdůraznila místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová.

V závěrečném bloku byly diskutovány otázky fungování právního státu v ČR v době pandemie. Ústavní právník Jan Kysela zhodnotil rozměr odborného rozhodování a jeho úskalí při adaptaci na právní řád ČR v reakci na pandemii. Důvěru v právní systém v obecném kontextu komentoval ředitel Střediska empirických výzkumů STEM Martin Buchtík. Poslanec Parlamentu ČR Marek Výborný poznamenal, že „… ten, kdo v pandemii opravdu obstál, byly právě soudy. (…) To odkazuje zároveň na tristní stav, kdy exekutiva nebyla schopná vydávat opatření, která by byla v souladu se zákonem.“ Redaktorka týdeníku Respekt Andrea Procházková doplnila, že některá opatření během pandemie nebyla občanům dostatečně vysvětlena a tvůrci těchto opatření zároveň nebyli schopni adekvátně reagovat na výtky vyplývající ze soudních rozhodnutí.

Konferenci moderovala redaktorka serveru Euractiv Kateřina Zichová. Akci uspořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku ve spolupráci s Wilfried Martens Centre for European Studies.

Kompletní program konference naleznete zde.

Záznam z konference najdete na Youtubu IKDP.