Mezinárodní konference o pronásledování pro víru
Dne 27. listopadu 2024 se ve Vlasteneckém sále Karolina v Praze uskutečnil již osmý ročník mezinárodní konference o pronásledování pro víru, šestý ročník organizovaný u příležitosti Červené středy, mezinárodní iniciativy na připomínku pronásledovaných pro víru.
Symbolickou barvou krve obětí pronásledování – červenou – jsou každoročně nasvíceny jiné významné budovy: letos byla nově nasvícena Strakova akademie, budova Magistrátu hl. města Prahy na Mariánském náměstí a kostel Panny Marie Sněžné, a dále již tradičně byla nasvícena například Petřínská rozhledna, Karolinum, kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí a Staronová synagoga.
Konference se uskutečnila ve spolupráci Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku (IKDP), České biskupské konference (ČBK), Ekumenické rady církví v ČR (ERC), Federace židovských obcí v ČR (FŽO) a Církve v nouzi (Aid to the Church in Need nebo Kirche in Not; ACN) a za podpory Wilfried Martens Centre for European Studies (WMCES).
Program konference a medailonky jednotlivých řečníků naleznete zde. Podrobně o průběhu konference a obsahu příspěvků jednotlivých řečníků se dočtete níže.
Celé odpoledne, plné zajímavých příspěvků panelistů a podnětných diskusí, bylo simultánně tlumočeno z/do češtiny a angličtiny, a provázeli jím zkušení moderátoři Monika Klimentová a Daniel Raus. Záštitu nad Červenou středou pro rok 2024 převzali předseda vlády ČR Petr Fiala, ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský, ministr kultury ČR Martin Baxa, primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda a rektorka Univerzity Karlovy paní Milena Králíčková.
Konference nesla téma „Náboženská svoboda v digitálním věku“ a probíhala ve třech tematických blocích. Po zahájení a úvodní zdravici předsedkyně Podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí PSP ČR Evy Decroix následovaly příspěvky odborníků ze zahraničí a letos výjimečně i z České republiky.
První panel se věnoval tématu antisemitismu v Evropě, který zůstává jednou z klíčových výzev v oblasti ochrany náboženské svobody. Úvodní příspěvek přednesl Benjamin Steinitz, zakladatel a výkonný ředitel Federální asociace oddělení pro výzkum a informace o antisemitismu (Bundesverband RIAS – Research and Information Center on Antisemitism), která dlouhodobě monitoruje projevy antisemitismu a poskytuje podporu obětem. Ve svém projevu zdůraznil rostoucí intenzitu a proměnu projevů antisemitismu v digitální éře, kdy se tradiční formy nenávisti prolínají s novými technologiemi a sociálními sítěmi. Prezentoval konkrétní případy a statistiky ukazující, jak se antisemitismus šíří nejen v Evropě, ale i celosvětově, a poukázal na důležitost prevence a vzdělávání.
Druhý panel se zaměřil na náboženskou svobodu v Evropě a ve světě, přičemž se diskutovalo o jejím významu a aktuálních výzvách. Panel byl uveden krátkým videem od Marcely Szymanski z organizace Aid to the Church in Need, které přiblížilo aktuální stav náboženské svobody ve světě. Video s názvem „Persecuted and Forgotten?“ představilo klíčová data a příběhy lidí, kteří čelí pronásledování kvůli své víře, a zdůraznilo, že situace se v mnoha regionech světa stále zhoršuje. Na ni navázala Elizabeth Francis, právnička z organizace ADF International, která se zaměřila na právní aspekty náboženské svobody především v Evropě. Francis podrobně popsala příklady z praxe, kdy byla náboženská práva porušována, a zdůraznila roli právníků a nevládních organizací v ochraně těchto základních práv. Hlavní řečnicíí panelu byla Päivi Räsänen, poslankyně a bývalá ministryně vnitra Finské republiky, která sdílela své zkušenosti z oblasti ochrany náboženských práv v politice. Räsänen přiblížila případy, kdy byla sama konfrontována s právními problémy kvůli veřejnému vyjadřování svých náboženských hodnot (konkrétně na Twitteru, dnešní platformě X). Její vystoupení přineslo důležité postřehy o tom, jak udržet svobodu projevu a náboženské vyznání i v prostředí, které může být vůči těmto otázkám kritické. Třetí panel se věnoval inovativnímu tématu propojení náboženské svobody a nových technologií. První řečník, Charles Burton, kanadský diplomat spolupracující na projektu Sinopsis, se zaměřil na technologické nástroje využívané autoritářskými režimy k monitorování a omezování náboženských aktivit. Burton hovořil o sledovacích systémech v represivních režimech, a zdůraznil význam ochrany svobod i v prostředí rychle se vyvíjejících technologií. Následoval Josef Holý, spoluautor populárního podcastu Kanárci v síti, který se zabývá digitální bezpečností a etickými otázkami technologií. Holý přiblížil, jak mohou moderní technologie zároveň posilovat náboženskou svobodu, například usnadňovat přístup k náboženským zdrojům a komunitám, ale i představovat rizika, pokud jsou zneužívány ke sledování nebo cenzuře. Panel uzavřel Simran Stuelpnagel, viceprezident IRF Secretariat a obhájce lidských práv, který se soustředil na mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany náboženských svobod v digitálním věku. Ve svém vystoupení zdůraznil důležitost koordinace mezi technologickými firmami, vládami a občanskou společností při vytváření prostředí, kde technologie podporují spíše svobodu než útlak.
Každý panel byl doprovázen živou diskusí řízenou moderátory, během níž měli účastníci možnost klást otázky a sdílet své názory.
Konferenci uzavřeli závěrečnými slovy Federico Ottavio Reho z Wilfried Martens Centre for European Studies a Pavel Svoboda, velvyslanec ČR ve Vatikánu a duchovní otec Červené středy v ČR.
Na konferenci navázal bohatý večerní program, který je charakteristický pro Červenou středu v Praze. Ve Velké aule Karolina proběhla židovsko-křesťanská modlitba, následoval průvod kolem červeně nasvícených budov kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, Staronové synagogy a kostela Panny Marie Sněžné, kde byl večer zakončen benefičním koncertem Scholy Gregoriany Pragensis, který byl živě přenášen TV Noe.
Více informací o Červené středě naleznete na www.cervenastreda.cz.