Konference „Pronásledování pro víru a chaos ve světě“

Dne 26. listopadu 2025 se ve Vlasteneckém sále Karolina v Praze se uskutečnil již 9. ročník mezinárodní konference na téma pronásledování pro víru, 8. ročník konaný u příležitosti Červené středy, s podtitulem „Pronásledování pro víru a chaos ve světě“. Konference byla součástí mezinárodní iniciativy Red Wednesday, která dlouhodobě upozorňuje na porušování náboženské svobody a lidských práv lidí pronásledovaných pro svou víru po celém světě.

Součástí této iniciativy jsou také symbolické aktivity, jejichž cílem je téma pronásledování zpřítomnit širší veřejnosti. I letos byly při této příležitosti červeně nasvíceny významné budovy a kostely, které se tak staly viditelným výrazem solidarity s pronásledovanými. Mezi nimi nechyběly například kostel sv. Michael v Jirchářích, Mariánský sloup na Staroměstském náměstí, bazilika svaté Ludmily a další památky napříč Českou republikou.

Konference se uskutečnila ve spolupráci s Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku (IKDP), Wilfried Martens Centre for European Studies (WMCES), Českou biskupskou konferencí (ČBK), Ekumenickou radou církví v České republice (ERC) a Federací židovských obcí v České republice (FŽO).

Význam celé akce podtrhla také podpora předních představitelů veřejného života. Záštitu nad Červenou středou 2025 převzali prezident České republiky Petr Pavel, ministryně spravedlnosti Eva Decroix, ministr kultury Martin Baxa, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

Program konference a medailonky jednotlivých řečníků naleznete zde. Jednotlivá vystoupení panelistů můžete zhlédnout zde. Podrobně o průběhu konference a obsahu příspěvků jednotlivých řečníků se dočtete níže.

Celé odpoledne, plné zajímavých příspěvků panelistů a podnětných diskusí, bylo simultánně tlumočeno z/do českého, anglického a španělského jazyka, a provázeli jím zkušení moderátoři Monika Klimentová a Daniel Raus.

Program letošní konference byl rozdělen do dvou hlavních tematických bloků, zaměřených na náboženskou svobodu v Evropě a náboženskou svobodu ve světě. Zahájení konference patřilo zdravici náměstka ministra zahraničních věcí a předsedy správní rady IKDP Eduarda Huliciuse.

Následně zazněla vystoupení zástupců církví a náboženských obcí, která tradičně tvoří rámec konference Červené středy. Českou biskupskou konferenci zastupoval Stanislav Přibyl, Ekumenickou radu církví v České republice Marián Čop a Federaci židovských obcí v České republice Tomáš Kraus.

Zahajovací část programu uzavřela zdravice velvyslance České republiky ve Vatikánu a duchovního otce Červené středy v České republice Pavla Svobody, která symbolicky přivedla konferenci k prvnímu tematickému bloku.

Náboženská svoboda v Evropě

První panel konference byl věnován náboženské svobodě v Evropě a zaměřil se na otázku, jak se v současných evropských společnostech proměňuje prostor pro svobodné vyjadřování náboženského přesvědčení. Vystoupení řečníků poukázala na to, že vedle otevřeného násilí se stále častěji objevují méně viditelné formy omezení svobody víry, jako jsou legislativní tlaky, společenská stigmatizace či rostoucí autocenzura.

Jako první vystoupil José Luis Bazán, právní poradce pro mezinárodní náboženskou svobodu, migraci a azyl v Komisi biskupských konferencí Evropské unie (COMECE). Ve svém vystoupení se zaměřil na vztah mezi svobodou projevu a náboženskou svobodou v západním světě. Upozornil na posun v chápání hranic svobody slova, kdy jsou podle jeho slov stále častěji uplatňovány nejasně vymezené právní normy, které mohou vést k trestnímu postihování pokojného vyjadřování náboženských či morálních názorů. Poukázal také na konkrétní případy z evropských zemí, které ilustrují rostoucí trend cenzury a autocenzury ve veřejném i akademickém prostoru, a zdůraznil, že oslabování svobody projevu má přímý dopad na možnost jednotlivců svobodně žít svou víru.

Následovalo vystoupení Hanny Veiler, předsedkyně Evropské unie židovských studentů (EUJS), která se věnovala situaci židovských studentů v Evropě. Popsala zhoršující se bezpečnostní prostředí na univerzitách a rostoucí míru antisemitismu, s níž se židovští studenti setkávají jak v akademickém prostředí, tak v online prostoru. Upozornila, že řada studentů se obává otevřeně hlásit ke své identitě, nosit náboženské symboly nebo se účastnit veřejných akcí. Ve svém vystoupení poukázala také na nedostatečné reakce některých univerzitních institucí a zdůraznila potřebu jasných postojů a odpovědnosti při ochraně bezpečí všech studentů.

Evropský panel uzavřel Martin Kugler, předseda Observatoře pro nesnášenlivost a diskriminaci vůči křesťanům v Evropě (OIDAC). Ve svém příspěvku se zaměřil na nárůst nenávistných trestných činů vůči křesťanům v Evropě, včetně vandalismu kostelů, fyzických útoků na jednotlivce i společenské marginalizace věřících. Upozornil na to, že řada incidentů zůstává mimo oficiální statistiky a mediální pozornost, což podle něj přispívá k podceňování rozsahu problému. Zdůraznil také, že kromě otevřeného násilí čelí křesťané v Evropě stále častěji tlaku za veřejné vyjadřování svého přesvědčení, zejména v otázkách hodnot a morálky.

Náboženská svoboda ve světě

Druhý panel konference se zaměřil na globální rozměr náboženské svobody a na situaci v regionech, kde pronásledování pro víru dosahuje nejzávažnějších podob. Vystoupení řečníků poukázala na to, že porušování náboženské svobody je celosvětovým fenoménem, který má různé podoby, od represí autoritářských režimů přes náboženský extremismus až po zneužívání moderních technologií k potlačování svobody svědomí.

Jako první vystoupila Marcela Szymanski, vedoucí mezinárodní advokacie papežské nadace Aid to the Church in Need (ACN). Své vystoupení uvedla videem Religious Freedom in the World, které vychází ze Zprávy o náboženské svobodě ve světě (Religious Freedom in the World Report) organizace ACN a upozorňuje na skutečnost, že přibližně dvě třetiny světové populace, tedy asi 5,4 miliardy lidí ve 62 zemích, žijí v prostředí, kde je náboženská svoboda vážně omezována nebo porušována. Zpráva identifikuje tři hlavní faktory tohoto vývoje (posilování autoritářských režimů, náboženský extremismus a etno-náboženský nacionalismus) a poukazuje na zvláštní zranitelnost žen, dětí a příslušníků náboženských menšin. Szymanski zároveň zdůraznila význam dlouhodobého shromažďování dat organizací ACN a upozornila na nové výzvy spojené s digitálním sledováním náboženského projevu i na nutnost mezinárodní spolupráce při ochraně náboženské svobody.

Následovalo vystoupení Aníbala Toruña, ředitele Darío Medios Internacional, který přinesl osobní svědectví o pronásledování církví v Nikaragui. Popsal systematické represe vůči katolické církvi i dalším křesťanským společenstvím, včetně vyhošťování duchovních, uzavírání církevních institucí a kriminalizace náboženských aktivit. Upozornil, že církve se v Nikaragui staly terčem státní moci mimo jiné proto, že poskytovaly pomoc obětem násilí a represí. Zdůraznil také, že pronásledování se neomezuje pouze na území státu, ale zasahuje i duchovní a novináře žijící v exilu.

Závěrečný příspěvek bloku přednesl Cameran Ashraf, vedoucí manažer pro lidská práva v Nadaci Wikimedia, který se zaměřil na vliv moderních technologií a umělé inteligence na náboženskou svobodu. Ve svém vystoupení upozornil na rizika spojená s automatizovanou moderací obsahu, algoritmickým rozhodováním a sledováním online aktivit. Zdůraznil, že digitální nástroje mohou být v autoritářských režimech zneužívány k identifikaci a perzekuci věřících a náboženských komunit, a varoval před nedostatečnými etickými a právními zárukami při využívání těchto technologií.

Každý panel byl doprovázen živou diskusí řízenou moderátory, během níž měli účastníci možnost klást otázky a sdílet své názory.

Konference byla zakončena závěrečnými slovy Víta Novotného, vedoucího výzkumného pracovníka Wilfried Martens Centre for European Studies (WMCES). Následně pokračoval bohatý program Červené středy, který zahrnoval židovsko-křesťanskou modlitbu ve Velké aule Karolina, symbolický průvod kolem červeně nasvícených budov v centru Prahy a benefiční koncert v kostele sv. Michala v Jirchářích, přenášený prostřednictvím TV Noe.