Význam Senátu je v běžném provozu těžko všimnutelný

22. říjen 2018, Malostranská beseda a další beseda z cyklu Besedy v Besedě, tentokrát na téma: Senát – pojistka demokracie nebo odkladiště politiků? Naše pozvání na besedu přijali: Jan Kysela, ústavní právník, Šárka Jelínková, senátorka a Josef Mlejnek, politolog.

Úvodem byla moderátorkou, Veronikou Sedláčkovou, položena otázka, zda má Senát v České republice svoje místo, zda se za dobu své existence osvědčil.

Dle Mlejnka je význam Senátu velký, ale v běžném provozu těžko všimnutelný, podílí  se na změnách ústavy, a tak v případě, že by někdo z poslanecké sněmovny mohl mít choutky na změnu ústavy a získal proto i většinu, tak narazí v Senátu.

Kysela si myslí, že ústavní systém máme nastavený dobře, ale je to o lidech. Např. v Polsku si vládnoucí strana dosadila do představitelů ústavního soudu své lidi, a tak nikdo neřekl, že je něco protiústavního. V tomto případě by se mohla projevit role Senátu, tedy jeho podíl na složení ústavního soudu. Mlejnek souhlasí s tím, že u nás nemáme nakročeno k situaci jako v Polsku, u nás jednotlivé strany nemají parlamentní většinu natož ústavní.

Zrušení Senátu, jak o něm občas mluví politikové není míněno vážně, ví, že by to neprošlo Senát a neví, kdo by se ujal funkcí Senátu, nikdo by do toho neinvestoval energii.

Velká část besedy byla rovněž věnovaná volební účasti. Poslední senátní volby nám dle Jelínkové ukázali důležitost Senátu, většinu získali tradiční demokratické strany, voliči se vyhnuli extrémistům, a i přesto, že je volební účast v druhém kole velmi nízká, nevidí to nijak tragicky, k tomuto kolu chodí alespoň zodpovědní lidé.

Dle Mlejnka nízkou volební účastí trpí prestiž Senátu, ale zvýšení volební účasti ve druhém kole voleb je složité, jako docela vhodný mu přišel australský volební model, který byl, ale smeten ze stolu.  Dle Kysely se z volební účasti nedá nic dělat, existuje tu i početná skupina lidí, která neví, že druhé kolo existuje.

V rámci debaty byla zmíněna i přímá volba prezidenta, kterou Senát odhlasoval. Všichni naši hosté se shodli, že to byla chyba, mnoho senátorů hlasovalo pro přímou volbu, aniž by o tom byli přesvědčeni. Chtěli se vyhnout traumatizující zkušenosti z roku 2008.

Na závěr byla moderátorkou zmíněna problematika žen v politice a také věkový limit pro senátní kandidaturu. Dle Jelínkové nejsou důležité kvóty, ale spíš to, zda ženy chtějí kandidovat. Věk je dán ústavou a vycházelo se z předpokladu, že Senát bude tzv. „rada starších“. Dle našich hostů je to takto v pořádku.

Na závěr jako vždy následovala pár dotazů z publika a poté již neformální diskuze.