Táto štúdia sa zameria na popísanie hlavných čŕt pracovnej emigrácie zo Slovenska, ako aj návratovej migrácie na Slovensko za posledné desaťročie. Mobilita pracovnej sily patrí medzi hlavné piliere Európskej únie (EÚ). Z pohľadu fungovania voľného trhu je migrácia vnímaná ako jeden z možných nástrojov vyrovnávania ekonomických nerovností, ako aj balansovania ekonomických výkyvov a šokov. Z makroekonomického pohľadu na úrovni EÚ, ako aj jednotlivých krajín, sú dopady pracovnej migrácie v EÚ hodnotené prevažne pozitívne (Kahanec a Zimmermann, 2010; Kahanec a Zimmermann, 2016). Na mikroúrovni môže mať migrácia za prácou často aj negatívne dopady z hľadiska rodinného a spoločenského (napr. vplyv odchodu rodičov na maloleté a dospievajúce deti), alebo kariérneho (napr. strata nadobudnutých zručností).

Úvodní tezí textu o vztahu subsidiarity a občana Evropské unie je, že subsidiarita má napomáhat jak výkonu rozhodování na relevantní, občanu co nejbližší úrovni, tak ale i přispívat k zachování a ochraně kulturně-hodnotové diverzity evropského obyvatelstva. Pro lidského jedince je totiž zachování vlastní identity, ukotvené v místních poměrech rodného kraje, stejně důležité jako možnost efektivního podílu na tvorbě rozhodnutí.

Německo-francouzská deklarace z Mesebergu z června letošního roku způsobila, že se opět začalo mluvit o reformách eurozóny. Nelze vyloučit, že během summitu Evropské unie (EU) v prosinci 2018 a v měsících před volbami do Evropského parlamentu se budou přijímat klíčová rozhodnutí o prohloubené měnové unii. Na stůl se může vrátit bankovní unie a unie kapitálových trhů, nové nástroje pro podporu států v krizi, ale také nové instituce (řeč je mimo jiné o založení Evropského měnového fondu).

Diskuze o přijetí eura by měla být jedním z hlavních témat úvah o dalším vývoji české ekonomiky. Zatímco většina zemí, které se staly členy EU po roce 2004 euro buď přijala, nebo o jeho přijetí usiluje (naposledy požádaly o členství v eurozóně Bulharsko a Maďarsko), Česká republika rozhodnutí neustále odkládá. Je přitom ze všech těchto ekonomik jednou z nejvíce exportně orientovaných, a tedy s eurozónou provázaných ekonomik a zároveň už několik let plní podstatná kritéria nutná pro zahájení procesu přijetí eura.

Manželství jako svazek muže a ženy není jen produktem nějaké tradice. Je přirozenou realitou, která existovala i v dobách, kdy státy v dnešní podobě ještě neexistovaly. A bude existovat i v případě, kdy zákonodárci tento pojem násilně „unesou“, aby jej přiřadili jiné realitě.

Snahy o novelizaci insolvenčního zákona zejména v oblasti úpravy oddlužení jsou vedeny zejména potřebou reagovat na vysoké procento obyvatel České republiky, proti kterým je vedeno exekuční řízení. Podle dat Ministerstva spravedlnosti je rozdělení exekvovaných dlužníků takové, že celkový počet „živých“ řízení je 4 268 854 je vedeno proti 731 341 fyzickým osobám. Tyto i další statistické údaje potvrzují celospolečenský význam problematiky, která má, ač je problematikou převážně právní, významný ekonomický a sociální přesah.

Lidová strana v Rakousku (ÖVP) se ještě začátkem roku 2017 nacházela v nezáviděníhodné situaci, která se projevovala setrvalým poklesem volebních preferencí. Během několik měsíců však dokázala negativní trend zvrátit a zamířila k volebnímu vítezství v mimořádných volbách. O tom, co stálo za touto překvapivou změnou a úspěšnou předvolební kampaní je právě náš článek.

Mnozí se v uplynulých měsících začali ptát, co se to děje na Slovensku. Jakými politickými změnami tato Čechům tak blízká země prochází? A jak významně do dění zasáhla tradičně vlivná slovenská katolická církev? Ačkoli již od událostí uplynulo několik týdnů, zásadní proměny ve slovenské společnosti pokračují. Tyto události, ač nemají s religiozitou přímou souvislost, se odehrávají na pozadí jistého kulturního zápasu. Zastavme se proto u vybraných momentů, které nám při bližším pohledu umožní vidět, jak konali jednotliví aktéři a jaký byl kontext událostí.

Česká republika patří k evropským zemím, kde venkovské oblasti zabírají největší část území. Venkov se ale vylidňuje, jeho obyvatelé stárnou a zastarává i občanská vybavenost. Rozsah investic do místní infrastruktury je nedostatečný. Lze tento postup zastavit? A pokud ano, jaká by mohla být opatření, která by napomohla zastavit vylidňování venkovských oblastí a odvrátila další zhoršování místní infrastruktury? Některým z nich se věnujeme i v tomto dokumentu.