Média si hledají svoji cestu

V předvečer 21. 8. 2018, tedy v předvečer výročí 50. let od obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy, jsme uspořádali v Kavárně, co hledá jméno debatu o svobodě médií. Naše pozvání přijal novinář Karel Hvížďala a Jindřich Šídlo, politický komentátor.

Úvodem debaty mluvil Hvížďala o tom, jak pro novináře bylo důležité zrušení cenzury v březnu 1968, zážitek svobody byl pro něj naprosto klíčový, pochopil, co je to dělat svobodnou žurnalistiku, o to horší pro něj byla následná okupace a období normalizace. Dle něj to nejhorší, co normalizace udělala je, že poškodila duše lidí.

Šídlo na druhou stranu vpadl do prostředí žurnalistiky, které bylo absolutně svobodné, ale také nezkušené. Najednou bylo vše dovoleno, nic nebylo zakázáno.

Na otázku moderátorky, jaká je úroveň české žurnalistiky v porovnáním se zahraničím, odpověděl Šídlo, že je to všude stejné, jsou novináři dobří a špatní, ale to, co média nyní trápí, jak ve světě, tak u nás, je nastavení obchodního modelu, jakou cestou by měli jít.

Lidé mají přístup ke zdrojům, nechtějí platit za internetové zpravodajství, reklamy z webu jsou nedostatečné, novináři odchází jinam, začíná se to podepisovat na kvalitě žurnalistiky. Vliv sociálních sítí na veřejnost je stále vyšší a média k nim těžko hledají cestu. Šídlo rovněž zmínil, že ve srovnání s visegrádskou čtyřkou jsou na tom naše média stále nejlépe. Dle Hvížďaly u nás stále funguje justice, ústavní i správní soud plní svoji funkci, což se již v Polsku a Maďarsku neděje.

Velká část debaty byla věnovaná veřejnoprávním médiím a tomu, jaký bude jejich další vývoj. Začínáme si pokládat otázky, co od veřejných médií potřebujeme? Za co si je platíme? Jaký by měl být jejich koncept.

Na závěr následovala rozsáhlá debata, který byla orientována především na svobodu novinářů a tlaku na ně, na veřejnoprávní média a mnohé další.

Záznam debaty si můžete pustit na našem facebooku.