Turecko se propadá do vnitřního chaosu

V pořadí sedmá Beseda v Besedě. Téma: Rozhodí Turecko Evropskou unii? Hosté: Tereza Engelová, Ivan Gabal, Jan Fingerland. Místo a čas: Malostranská beseda v Praze, pondělí 23. ledna 2017. Moderuje Veronika Sedláčková. Hudební improvizace: Adams Emily.

Turecko se propadá do vnitřního chaosu, hrozí kolaps systému, může nastat failed state – krach státu. Tak to aspoň čte v komentářích zejména německých listů sociolog a poslanec Ivan Gabal. Ostatní hosté večera v zásadě souhlasí. Novinářka Tereza Engelová má ovšem za to, že letos ještě k černému scénáři nedojde, pokud takový scénář nastane, pak nejdříve za dva nebo tři roky. Rozhlasový komentátor Jan Fingerland si myslí, že k definitivnímu rozpadu nakonec nedojde, protože země má již dost dlouhou zkušenost s demokracií.

Turecký parlament v noci na sobotu schválil kontroverzní ústavní reformu, která by měla výrazně posílit pravomoci prezidenta Erdogana. Zákonodárný sbor tak otevřel cestu k uspořádání referenda o ústavních změnách, které je plánováno na jaro. Dají Turci zelenou prezidentskému systému? „Není to tak, že Turci by chtěli prezidentský systém, ale myslím, že to nakonec projde,“ říká novinářka Tereza Engelová, která v Turecku žila v letech 2014 a 2015. Stejný scénář očekává Jan Fingerland. „Referendum dopadne ve prospěch Erdogana, protože lidé se bojí rozvratu. Budou rádi, že Erdogan dostane více pravomocí,“ míní.

Jak může vypadat vývoj po referendu? Podle Terezy Engelové pod sebe prezident Erdogan postupem času stáhne veškerou moc. „Tím se ale nic nevyřeší. Ze země začnou prchat lidi, a to i k nám. Neměli bychom o ně ale nemít zájem, v první vlně budou prchat intelektuálové,“ soudí Tereza Engelová a dodává: „Říkat teď, že je pro nás Turecko ohrožením, je hloupost. Není pro nás nebezpečím, ale může být.“

Po loňském nezdařeném pokusu o puč začala v Turecku velká vlna zatýkání. Polarizuje to společnost? „Má to podobný průběh i atmosféru, jako měla normalizace u nás. Armáda ztratila dvě třetiny pilotů, letadla jsou na zemi, nemá s tím kdo lítat,“ odpovídá Ivan Gabal. „Společnost se evidentně polarizuje. Vezměte si, že byly vyhozeny dva miliony lidí,“ doplňuje. Na druhé straně upozorňuje, že Turecko nedávno prožilo období vzestupu a demokratické kvality, což dnes dává společnosti určitou sílu. „Období zhruba mezi lety 2003 a 2014 bylo časem stability, růstu ekonomiky, růstu vzdělání, harmonizace tureckého práva s evropským právem, Turecko získalo investice, probíhal mírový proces s Kurdy. Pamatujme také, že Turecko hrálo významnou roli při prvním i druhém rozšiřování NATO,“ říká Ivan Gabal. Podle něho mohl Erdogan vstoupit do dějin jako nástupce Atatürka, pokud by odešel z politiky v roce 2015.

Nepromarnili jsme šanci jednat s Tureckem právě v období stability? „Myslím, že ne. Prvních pět let Erdoganovy vlády sice bylo pozitivních, ale pak to šlo dolů. Ekonomická situace se zhoršovala, vývoj byl provázen špatnými vládními investicemi,“ uvádí Jan Fingerland. Odhaduje, že Turecko je dnes na hranici ekonomického kolapsu. To ovšem zároveň otevírá určité možnosti Západu pro jednání s Tureckem. „Myslím, že ekonomika dnes může být jednou z hlavních pák na Turecko,“ uzavřela Tereza Engelová.

Takové věty zněly videokavárnou Malostranské besedy v sedmém díle diskusního cyklu pořádaného Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku a Nadací Hannse Seidela. Duo Adams Emily hrálo v improvizované sestavě Martin Adamovský (kytara), Jan Techl (klávesy). Mezi hudební produkcí se zaujetím naslouchalo hostům, a zdálo se být myšlenkově saturované – podle Martina Adamovského to byl zatím nejlepší díl cyklu. Příště, v pondělí 6. února, zacílíme na Hrad. Téma: Hledá se kvalitní prezident! Hosté: Michael Kocáb, Karel Janeček, Jan Spousta.
[vc_video link=“https://www.youtube.com/watch?v=VvisJ59qMw0&feature=youtu.be“]